Pedagogical Tinking of Students in the Field of Drama Education
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2024.3864Keywords:
concept of general pedagogical subjects, pedagogical thinking of future educators, higher artistic school, Drama Education field, empirical studyAbstract
The aim of the empirical study is to describe the concept of pedagogical subjects in the preparation of future educators and the image of pedagogical thinking of students at a higher artistic school, specifically in the field of Drama Education at the Department of Drama in Education at DAMU in Prague. The study presents the concept of the subjects Pedagogy and Current Issues in Pedagogy and Didactics and anchors the significance of the term pedagogical thinking. The image of pedagogical thinking of students in the field is described based on the analysis of field notes by the teacher, ongoing and final outputs of students, and self-reflection of twenty-seven students in the field. The study demonstrates that students in the art education field consider all components of a comprehensive and open approach to the educational process and relationships between them, and that the focus of their main interest is on child care, creativity, and relationships with others. It shows that the majority of students feel they are “on the way” to understanding pedagogical issues, and that many of them actively contribute to exploring inspiring paths of upbringing and education and to integrating pedagogy and art.
References
Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál.
Blížkovský, B. (2013). Celistvé a otevřené pojetí lidského učení, vzdělávání a výchovy. Sylabus základů pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita.
Danišová, J., & Daniš, P. (2020). Svobodná hra. Jak nechat vyrůst radostné, odolné a samostatné děti. Praha: Smart Press.
Dewey, J. (1991). Zkušenost a výchova. In F. Singule (Ed.), Americká pragmatická pedagogika. Praha: SPN.
Dittingerová, E., & Perne, K. R. (Eds.). (2021). Žít školou naplno. Wellbeing učitelů a vedoucích pracovníků základních škol v kontextu dramatické výchovy. Brno: Lužánky.
Fenstermacher, G. D., & Soltis, J. F. (2008). Vyučovací styly učitelů. Praha: Portál.
Feřtek, T. (2019). Co je nového ve vzdělávání. 2. vyd. Praha: Nová beseda.
Fialová, M. (2021). Skupinové učební činnosti ve studiu učitelství. Disertační práce. Praha: Filozofická fakulta UK.
Freire, P. (2022). Pedagogika utlačovaných. Praha: Neklid.
Gordon, T. (2015). Škola bez poražených. Praktická příručka efektivní komunikace mezi učitelem a žákem. Praha: Malvern.
Hábl, J. (29. 9. 2020). Základy pedagogického myšlení 01. Cyklus přednášek [Video]. YouTube.
Helus, Z. (2009). Dítě v osobnostním pojetí. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál.
Hendrick, C., & Macpherson, R. (2019). Co funguje ve třídě? Most mezi výzkumem a praxí. 2. revidované vydání. Praha: Universum - Edukační laboratoř.
Chrz, V., Slavík, J., & Štech, S. (2014). Tvorba jako způsob poznávání. Praha: Karolinum.
Janík, T. (2021). Vše pro výchovu. Lekce z pedagogiky. Brno: Masarykova Univerzita.
Jarchovský, A., & Klusáková, K. (2021). Základy cirkusové pedagogiky. Praha: Cirqueon.
Kasíková, H. (2008). Kooperativní učení a vyučování. Teoretické a praktické problémy. Praha: Karolinum.
Kasíková, H. (2013). Zkušenostní učení v příběhovém dramatu a učitelské vzdělávání. In J. A. Moon et al., Krajinou zkušenostně reflektivního učení (s. 68-82). Brno: Masarykova univerzita.
Kasíková, H., & Valenta, J. (2019). Učitelé budoucích učitelů a jejich pojetí výuky. Lifelong Learning - celoživotní vzdělávání, 9(3), 43-65.
https://doi.org/10.11118/lifele20190903043
Kasíková, H., & Valenta, J. (Eds). (V tisku). Učitelé učitelů. Profesní dráhy a pojetí výuky. Praha: Karolinum.
Klooster, D. (2000). Co je kritické myšlení? Kritické listy, 1-2, 8-9.
Kopřiva, P., Nováčková. J., Nevolová, D., & Kopřivová, T. (2005). Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála.
Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak propojit teorii s praxí: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Kyprý, A. (2024). Příroda ve vzdělávání. Recenze. Komenský, 148(2), 53-54.
Lukášová, H. (2013). Cesty k pedagogice obratu. Ostrava: Ostravská univerzita.
Lukášová, H. (2015). Učitelské sebepojetí a jeho zkoumání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati.
Machková, E. (2007). Jak se učí dramatická výchova. 2. vyd. Praha: NAMU.
Machková, E. (2018). Úvod do studia dramatické výchovy. 3., aktualizované vyd. Praha: NIPOS.
Machková, E. (2020). Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. 14. vyd. Praha: NIPOS.
Mareš, J., Slavík, J., Svatoš, T., & Švec, V. (1996). Učitelovo pojetí výuky. Brno: Masarykova Univerzita.
Miková, Š. (2018). Nejsou stejné: Jak díky Teorii typů porozumět dětem i sami sobě. Praha: Mea Gnosis.
Morissette, R., & Voynaud, M. (2002). Accompagner la construction des savoirs. Montréal: Chenelière Éducation.
Moukheiber, A. (2020). Jak nás mozek klame. Iluze našich jistot. Zlín: Kniha Zlín.
Nezvalová, D. (Ed.). (2006). Konstruktivismus a jeho aplikace v integrovaném pojetí přírodovědného vzdělávání. Úvodní studie. Olomouc: Univerzita Palackého.
Opravilová, E. (2013). Obrazy dětství a vzdělávání dětí. In H. Hejlová, E. Opravilová,
J. Uhlířová & N. Bravená, Nahlížení do světa dětí. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Pedagogika 1. (2020). Zjednodušený studijní plán Dramatická výchova, studium bakalářské prezenční. DAMU. Dostupné z https://sp.amu.cz/cs/predmet205YPED1.html.
Pravdová, B. (2014). Já jako učitel. Profesní sebepojetí studenta učitelství. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8030-2015
Read, H. (1967). Výchova uměním. Praha: Odeon.
Rogers, C. R. (1998). Způsob bytí. Klíčová témata humanistické psychologie z pohledu jejího zakladatele. Praha: Portál.
Rohlíková, L., & Vejvodová, J. (2012). Vyučovací metody na vysoké škole. Praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. Praha: Grada.
Rosenberg, M. B. (2016). Nenásilná komunikace. Praha: Portál.
Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner: How professionals think in action. New York: Basic Books.
Slavík, J. (2001). Umění zážitku, zážitek umění (teorie a praxe artefiletiky). 1. díl. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Spilková, V. et al. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Spilková, V. et al. (2005). Proměny primárního vzdělávání v ČR. Praha: Portál.
Šeďová, K. et al. (2019). Do those who talk more learn more? The relationship between student classroom talk and student achievement, Learning and Instruction, 63.
https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2019.101217
Šíp, R. (2019). Proč školství a jeho aktéři selhávají: Kognitivní krajiny a nacionalismus. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9378-2019
Štembergová Kratochvílová, Š. (2016). Mluvní výchova dětí. 5., uprav. vyd. Praha: NIPOS.
Švaříček, R. (2011). Funkce učitelských otázek ve výukové komunikaci. Studia paedagogica 16(1), 9−46.
Tomková, A. (2007). Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení v primární škole. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Tomková, A. (2018). Portfolio v perspektivě reflektivně pojatého vzdělávání učitelů. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Tomková, A. (2023). Rozhovor s Ivou Stuchlíkovou o přípravě psychologů a významu psychologie pro učitele. Komenský, 147(3), 3-9.
Tomková, A., & Hejlová, H. (2018). Pedagogické procesy v podmínkách společného vzdělávání a jejich výzkum. Slavonic Pedagogic Studies Journal, 7(2), 247-268.
Tomková, A., & Krčmářová, T. (2020). Pedagogika v oboru dramatická výchova na DAMU. Tvořivá dramatika, 31(90), 31-36.
Tomková, A., Krčmářová, K., & Váňová, M. (2022). Reflexe pedagogického potenciálu divadla fórum pro vzdělávání žáků a profesní rozvoj pedagogů. Komenský, 147(2), 24-32.
Vališová, A., & Kovaříková, M. (2021). Obecná didaktika a její širší pedagogické souvislosti v úkolech a cvičeních. Praha: Grada.
Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.
Way, B. (2014). Rozvoj osobnosti dramatickou hrou. 2., revidované a aktualizované vydání. Praha: NIPOS.
